Proč šumivé víno Cava?
Úvod
Cava je u nás v Čechách pořád trochu popelkou.
Přitom toto španělské šumivé víno kvalitou a chutí často šlape na paty šampaňskému, ale stojí jen zlomek ceny svého slavnějšího francouzského vzoru z Champagne.
Jak je to možné?
Úplně první, co je třeba vysvětlit pro pochopení je technika výroby. Cava totiž vzniká stejnou tradiční metodou, kterou se vyrábí šampaňské. Vždyť se této metodě výroby šumivého vína dokonce obecně říká „Méthode Champenoise“.
Vína takto vyrobená nabízí takříkajíc druhý chuťový rozměr. Kromě primární svěžesti a ovocných tónů v nich najdete mnoho dalších chutí a vůní z dlouhého zrání.
Pro pochopení se proto pojďme podívat trochu pod pokličku této technologie.
Tradiční metoda - základní popis
V případě tradiční metody je po fermentaci základních vín a kupáži do požadované chuti základ šumivého vína naplněn do lahví.
Do každé lahve se současně přidá malé množství tirážního likéru, což je směs vína a cukru a kvasinek.
Pak se lahve zavřou, položí na bok a nechají se mnoho měsíců až několik let zrát.
V uzavřené lahvi postupně proběhnou dva procesy.
Ten první, který trvá jen asi 2 až 4 týdny, se nazývá sekundární fermentace. Při něm kvasinky konzumující cukr produkují velké množství kysličníku uhličitého. CO2 přitom z uzavřené lahve nemá kam utéct, a proto v lahvích vznikne požadovaný tlak a vytoužené bublinky.
Po spotřebování cukru kvasinky dál reagují s vínem při procesu tzv. autolýzy, což dodává vínu další senzorické vlastnosti v podobě mnoha nových vůní a chutí.
Nakonec šumivé víno před distribucí projde procesy tzv. setřásání kalů a odkalení (degorzáže), aby se zbavilo jemných kvasničních kalů.
A v téže lahvi ve které celá léta zrálo, je víno vyrobené tradiční metodou zatátkováno finální hřibovitou korkovou zátkou a opatřeno vinětou.
Zajímá vás víc? Podívejte se na podrobnější článek.
Proč tedy dát přednost tradiční metodě?
Na rozdíl od vín vyráběných jen krátkou sekundární fermentací v tancích, jejichž typickým představitelem je Prosecco, tak Cava stejně jako šampaňské k primární svěžesti a ovocným tónům přidává i nuance dlouhého zrání.
Typické jsou například oříšky, mandle, tousty, máslová brioška, bílá čokoláda a mnohé další.
Zajímavé také je, že zrání často mění i primární ovocné tóny odrůd. Například Pinot Noir během zrání přechází z chutí a vůní červeného bobulovitého ovoce až do tónů tmavého ovoce, jako jsou švestky, ostružiny či borůvky.
Proto se dá říci, že kdo hledá nejen první svěží chuť, ale také další "druhý" rozměr, tak sáhne po víně vyrobeném tradiční metodou.
Navíc většina vín vyráběná tradiční metodou jsou kupáže tvořené více odrůdami, takže jejich i jejich primární senzorické vlastnosti jsou velmi bohaté a pestré.
Po jakém víně tedy sáhnout?
Pokud se vám nechce platit rovnou za šampaňské, tak můžete využít obdobných předností Cavy nebo francouzského Crémantu.
Za zlomek ceny "velkého bratra" z Champagne získáte úžasná šumivá vína, která Vás budou opravdu bavit.